TJ Sokol Mladá Boleslav
Historie objektu Sokolovny
Sokolovna se nachází v urbanisticky významné poloze v plochách dotvářejících charakter Městské památkové zóny, a to v prostoru městského parku Výstaviště s přilehlým souborem významných budov, jakými jsou 8leté Gymnázium, Gymnázium Dr. Pekaře, Městské divadlo, budova Komerční banky a další.
Původní zahrady v okolí těchto objektů byly po konání slavností k otevření budovy sokolovny (v r. 1905), po konání velké Severočeské hospodářské a živnostenské výstavy (v r. 1912) a Výstavy severovýchodních Čech (v r. 1927) postupně přebudovány na centrální městský park, jehož severozápadní nároží tvoří právě budova sokolovny.
Vlastní objekt sokolovny byl vystavěn v r. 1905, v době, kdy na přelomu 19. a 20. století došlo k výrazné hospodářské prosperitě a k rozvoji stavební činnosti. Urbanisticky se město od historického jádra začalo rozšiřovat severním směrem k nově vybudované železniční trati. Mnohé objekty získaly postupně nový výraz secese, zároveň se započalo i s péčí o úpravu městského parteru při zakládání nových ulic.
Slavnostní otevření sokolovny se konalo 1. - 2. července 1905, kdy večer byl věnován slavnostní akademii, již se kromě desítek hostů zúčastnili i pražští jízdní Sokolové, kteří dorazili do města na koních. V neděli se konal mohutný slavnostní průvod, lemovaný stovkami místních obyvatel.
Historie TJ SOKOL Mladá Boleslav
Po pádu nechvalně proslulého absolustického režimu ministerského předsedy Bacha a po vydání tzv. Říjnového diplomu v r. 1860 nastalo v rakouské monarchii určité uvolnění politického života, které se záhy projevilo i v českých zemích. Také v Mladé Boleslavi dochází od 60. let k počešťování města a k dosavadním kulturním a vzdělávacím spolkům, jakými byly Měšťanská beseda, spolek divadelních ochotníků, pěvecký sbor Boleslav aj., postupně přibývají další.
V roce 1862 založili Miroslav Tyrš, Jindřich Fügner a Eduard Grégr v Praze tělocvičnou jednotu Sokol. Tyrš, téměř po dvě desítky let předseda jednoty, sestavil pro nový spolek ideový program, vypracoval nové původní tělocvičné názvosloví obsahující 800 termínů, založil a redigoval časopis Sokol a v roce 1882 stál u zrodu pozdější významné spolkové tradice – 1. všesokolského sletu. Již předtím vyšla z jeho pera praktická příručka Základy tělocviku a na jeho přání navrhl Josef Mánes návrh sokolského kroje i spolkový prapor s Tyršovým heslem Tužme se!
Již následujícího roku pronikla myšlenka o harmonii tělesné, duchovní a mravní výchovy i do Mladé Boleslavi. Jednota Sokola v Mladé Boleslavi vznikla v roce 1863. U jejího zrodu stáli národovci Josef Luňák, Karel May a František Hubna, vše jména, kterými se setkáváme takřka při všech akcích národního charakteru pořádaných v té době v Mladé Boleslavi. Další zakladatelé Sokola Jan Knížek a Karel Matuš přispěli také do kulturní historie Mladé Boleslavi. Spolkové stanovy byly potvrzeny 25. února 1863 a spolek při svém vzniku čítal 67 členů. První cvičební prostory byly Masné krámy (nynější pivovarská ulice). Stanovy Sokola umožňovali svým členům nejen vzdělávaní těla, ale i rovnoměrný rozvoj ducha. V průběhu dalšího desetiletí Sokola v Mladé Boleslavi postupně vznikaly další odbory – hudební, divadelní, loutkový, jezdecký aj., sokolské akademie byli proslulé svým kulturním programem, spolek pořádal výlety a zájezdy, pověstné navždy zůstanou sokolské bály a šibřinky. Zvláště sympatická péče o výchovu mládeže a obecně platný trend výchovy k vlastenectví a k lásce k českému českému národu. V roce 1921 bylo vybudováno letní cvičiště s hudebním pavilonem (dnešní hřiště za Májem).
Přes nepřízeň režimu v době rakouského dohledu, nacismu, či touhy po komunismu v naší zemi, se sokolům podařilo udržet činnost až do současnosti.
Za bezmála jeden a půl století trvající tradicí sokolského hnutí v Mladé Boleslavi stojí několik generací zdejších občanů. Ti první průkopníci stáli u jeho zrodu, ti další vybudovali vlastní stánek a vedli ke zdravému životnímu stylu mladé lidi, vytvářeli z nich národně a vlastenecky orientované občany sátu.
V neposlední řadě stojí za to obdivovat zvláště ty, kteří nehledíce na svůj často již pokročilý věk, v sokolské činnosti nadále pokračují, či na ní po letech úspěšně navázali.
Kronika TJ Sokol Mladá Boleslav - v digitální podobě je možné nahlížet zde.
